Album Noční můry můžete zakoupit na QR Ticket

(Kotlár, Svoboda/ Krajánek )

1. Tváře si utíráš a vidíš rudý hvězdy nad hlavou,
svý chyby dávno znáš, ať jdou!
Nikoho nechceš znát a víš, že tě zase dostanou,
v duchu se stále ptáš, kdo jsou!

RF: Čas na restart přichází a ty to víš,
do hlavy svý nevidíš.
Čas na restart přichází, je čím dál blíž,
nevíš či bdíš, nebo sníš.

2. V zajetí myšlenek a sám sebe vidíš pod vodou,
tisíce tváří máš, ať jdou!
Nevíš kdo vlastně jsi, jen žiješ nějakou blbou hrou
a stále dokola tě zvou.

RF: Čas na restart…

3. Rozum tě nechce poslouchat a nemůžeš už spát,
pod víčky tanec démonů.
Chtěl by jsi utéct nevíš kam, ale nejde ani vstát,
jsi další oběť mamonu.

RF: Čas na restart…

(Kotlár/ Krajánek)

1. Stíny se v prachu válí a ty ses bála,
vystoupil z nitra skály, tam kde si stála.
Touží, nocí se plouží dál,
přichází z velké dály, tebe si vzal!

2. Ráno jak slunce hoří, sil ubývá,
do hlíny ruce boříš, jsi nevinná.
Sloužíš, nocí se ploužíš dál,
po tvojí krvi touží, upírů král!

RF: Vítr jen vál a já sám ve skalách,
za noci bránu pekel otvírám, otvírám.
Bůh asi spal, když jsem vstoupil na ten práh,
kde je chlad, náhle zůstal jsem tam stát, jenom sám.

3. Čas se jak kola točí, ty usínáš,
pod víčky černých očí, co ukrýváš.
Soužíš se, krev mou toužíš pít,
do tvého světa vcházím, na věky žít.

RF: Vítr jen vál…

(Kotlár/ Krajánek)

1. Má loď se houpá, vlny řvou, možná mě k cíli dovedou,
už nemám důvod, nač se bát.
Nad hlavou září jižní kříž, až budu svému cíli blíž,
já budu přes půl světa znát.

RF: Po větru plujem stále dál a cestu hlídá moří král,
kolik nocí jsem se bál…
…že nespatřím už pevnou zem a ani jedním pohledem,
mí stopy vítr neodvál.

2. Bouře se blíží, hromy řvou a bílí ptáci nad vodou,
dávají nám už znát.
Že končí cesta , já to vím, brzy už novou zem uvidím,
na pevný půdě budu stát.

RF: Po větru…

(Šobíšek/ Krajánek)

1. Jak zavřu oči, vidím hrůzy a děs
a hned si říkám hochu, kam si to vlez.
Proč musím poslouchat pár šílených stvůr,
ony jsou příčinou mých nočních můr.

2. V tichu je slyšet čím dál víc, jak vlci vyjou na měsíc,
ve stínu skrytý , čekám až se rozední.
Mlčením křičím z plných plic, že nezůstane po mě nic,
jenom doufám, že je ten sen poslední.

RF: Něco mě svírá, už pro mě jdou,
bezedná díra je pode mnou.
Padám a doufám, že najdu klid,
než ten sen skončí, tak se musím probudit.

3. Ráno se budím zpocenej, říkám „další sen bezcenej“,
vyrážím do práce a koukám jako vůl!
Lidi tu velký stvůry jsou, na kusy zas mě roznesou,
než stačí pozdravit, měl bych vzít na ně hůl!

RF: Něco mě…

4. Jak zavřu oči, vidím hrůzy a děs
a hned si říkám hochu, kam si to vlez.
Proč musím poslouchat pár šílených stvůr,
ony jsou příčinou mých nočních můr.

(Kotlár/ Krajánek,Kotlár)

1. Celý noci hlídáš, trezor ve zdi máš,
prachama ho pořád nacpáváš.
Jen ráno posnídáš, nahodíš milou tvář,
odříkáš finanční otčenáš.
Drahej auťák v kůži, zuby ze zlata,
holce koupíš růži, malá záplata.
Nasadíš svůj úsměv, říkáš „ teď mě žer“,
jsem přeci nejlepší manager!

2. Celý noci hlídáš, trezor ve zdi máš,
prachama ho pořád nacpáváš.
Jen ráno posnídáš, nahodíš milou tvář,
odříkáš finanční otčenáš.
Dům jako zámek, deset ložnicí,
pokojema lítaj sloužící.
Ať se kola točí, ty žiješ si svůj sen,
jako prvotřídní „ businessmann“.

RF: Svádí tě, vábí tě, kouzlem svým už tě mají,
krásou a vůní, štěstím se zalykáš.
Money money money…

(Kotlár/ Krajánek,Kotlár)

1. Do kraje letí dál, nocí temný král
a kdo ho proklíná, ten srdce drtí nám.
Kdo se mu dříve smál, teď stojí opodál,
dneska tu otvírá metalovej bar.

X: …a vítr do vlasů mu šeptá tiše „ hraj“ ,
motory přehluší Metalovej ráj.

2. V hábitech andělé tu dávno nelítaj
a místo perutí, kovaný bundy maj.
Z pekel tam zvony zní a brány otvíraj,
lidí dav šílených co naší hudbu znaj.

X: …a vítr do vlasů mu šeptá tiše „ hraj“ ,
motory přehluší Metalovej ráj.

RF: Na nebi do rytmu i hvězdy tancujou,
jak ňáký metaláci jdou.
Krajem se rozezní zpěv, když ti zahrajou,
tu starou známou píseň tvou.

3. Do kraje letí dál, nocí temný král
a kdo ho proklíná, ten srdce drtí nám.
Ke slunci stoupá výš a hudbou žije dál,
bude to jeho kříž, jen heavy metal!

X: …a vítr…

RF: Na nebi…

(Kotlár/ Krajánek)

1. Je to asi už příliš dávno, co jsem tady stál,
kdy jsem čekal na chvíli správnou,
lásku nechápal.

2. Je to asi už příliš dlouho, přijít jsem se bál,
s tebou být jenom chvíli pouhou,
nic víc nevnímal.

3. Je to asi už příliš dávno, co jsem tě měl rád,
chci nad tím jenom rukou mávnout,
jen se pousmát.

RF: Tělo odhalený, ruce roztřesený… lejdy…dá se říct.
Nohy rozkročený, oči ubrečený… lejdy…dá se říct.
Každej měl tě tak rád, když si mohla jim dát… lejdy…dá se říct.
Teď si jak suchej květ a nenávidíš svět… lejdy…dá se říct.

4. Je to asi už příliš dlouho, líp jsem tě měl znát,
kdy si řekla ty muj malej slouho,
měl bys jít už spát.

5. Je to asi už příliš dávno, musel jsem to vzdát,
v jednu jedinou chvíli zrádnou,
začala s mě srát !

RF: Tělo…

X : V ulicích si stála, s osudem sis hrála dál
Zatím ještě nikdo boj o život nevyhrál,
Vzpomínky tě tíží, už se konec blíží, já to taky dobře znám.

RF: Tělo…

(Kotlár/ Krajánek)

1. Vzdálená jak první hřích, cítím vůni po růžích,
když na tvou postel uléhám, znovu podléhám.
Poddávám se prázdným snům, dalším nekonečným dnům,
proč zas bitvu prohrávám a jsem tady sám.
Falešný slova na mě řvou,
jak černý vrány nad vodou.

2. Zrádná jako jarní sníh, co teď stéká po tvářích,
dopisy tvé pročítám a jsem tady sám.
Tolik lží a prázdných slov a pak lapen do okov,
jen tvou krásou byl jsem hnán, ale obelhán.
Falešný slova na mě řvou,
jak černý vrány nad vodou.

RF: Prázdný sál vidím najednou
a dávno vím, tvá slova lžou.
Stojím tu sám, raněn tvou hrou,
co neskončí a další zvou… .

3. Vzdálená jak první hřích, cítím vůni po růžích,
když na tvou postel uléhám, už nepodléhám.
Dávno vím co ty si zač, nečekej žádnej pláč,
jen tvou krásou byl jsem hnán, ale obelhán.
Falešný slova na mě řvou,
jak černý vrány nad vodou.

RF: Prázdný sál…

(Kotlár, Svoboda/ Krajánek)

1. Kolem divný lidi jdou, do války mě odvedou,
končí sen a toho jsem se bál.
Až velitel zařve „ No tak pal !!! “
Nejsem jedinej co jenom stál.

2. To že život není hrou, že mě všude podvedou,
každý den jsem slýchal, jen se smál.
A teď na mě řvou „ No tak pal !!!“
Nejsem jedinej…

RF: Špinavý ráno a já chtěl bych ještě spát,
na povel musím, do boje se dát.
Už není čas svého osudu se bát,
jak zazní výstřely je můj čas umírat.

3. Kolem divný lidi jsou, co mě někam odnesou,
skončil sen a toho jsem se bál.
Do uší mi zazní „ Už to vzdal !!!“
Svou hru s osudem- nevyhrál…

RF: Špinavý…

(Kotlár/ Krajánek)

1. Podivnej jezdec kráčí, jak den se s nocí střídá
a pot mu tělo smáčí, jak svojí holku hlídá.

2. Do kůže zahalený, dvě oči nocí pádí
na věky odsouzený, to že ho dálky svádí.

RF: Zas rychlý kola jedou a na cestu tě vedou,
zas divokej rej začíná.
Teď se tvý kola točí a ty jsi divnej kočí,
brány všech pekel otvíráš.

3. Pod koly zem se točí a duši tvojí svírá,
kde stovky chtivých očí, mašiny rozebírá.

RF: Zas…

4. V závoji rychlých stínů motor svou píseň zpívá,
v zajetí vlhkých klínů večer pak dobře bývá.

RF: Zas…

(Kotlár/ Krajánek, Kotlár)

1. Svítá, zase svítá a prach, sedá na tvojí tvář,
smutnou povadlou tvář, pod maskou jí neschováš.
Utíkáš ze svý pasti ven,
možná chtěl bys říct, že byl to jenom sen,
že to byl sen, je to jen sen!

2. Svítá, jako by ustrnul čas, staví velikou hráz,
která oddělí nás, její lež ti zlomí vaz.
Utíkáš ze svý pasti ven,
možná chtěl bys říct, že byl to jenom sen,
že to byl sen, je to jen sen!

RF: Tělem ti proudí rudý pramen, prach, dým a žhavá láva,
na čelo kreslíš černou tuší kříž!
Tělem ti proudí rudý pramen, smrt, život a stará láska,
najednou tváří smrti blíž, jsi blíž.

3. Svítá, puklinou vysokých skal, vítr ti ovívá tvář,
jako bys snad jenom spal, v zemi kde láska je lhář.
Utíkáš ze svý pasti ven,
možná chtěl bys říct, že byl to jenom sen,
že to byl sen, je to jen sen!

RF: Tělem ti…

(Kotlár/ Kotlár)

1. Jak letí čas , roky se táhnou,
mění se tvář všichni stárnou.
Posloucháš jak muzika se mění,
jedno je tu jistý, u tebe to není. Rock´n´Roll sílu dodává,
Rock´n´Roll bude víra tvá,
v srdci tvém to vyhrál Rock´n´Roll.

2. Vzpomínáš na kamarády,
Rock´n´Roll když jste hráli.
Muzika není co se cení,
jedno je tu jistý, u tebe to není.
Rock´n´Roll sílu dodává,
Rock´n´Roll bude víra tvá,
v srdci tvém to vyhrál…

RF: Nechte mě žít, nechte mě snít,
nechte mě být, teď chci bejt sám.
Nechte mě žít, nechte mě snít,
Rock´n´Roll chci poslouchat dál.

3. Jak letí čas roky se táhnou,
mění se tvář děti stárnou.
Muzika není co se cení,
jedno je tu jistý, Rock´n´Roll to není.
Disco, Rapp jim sílu dodává,
Techno, House a co já vím dál,
v jejich srdcích už není…