(Kotlár/Kotlár)

1. Jo to už je dávno a mraky stejně táhnou,
to jsem byl mrňavej skřet.
To tátá vzal mě s sebou,říkal mi jen se neboj,
život je pes a tak jsem šel.

2. Já tenkrát velkou žízeň měl,
o chlastu nic jsem nevěděl,
to vím až teď.

3. To bylo všechno dávno, a noci končí až ráno,
a teď tu jsem zlitej jak mech.
Nohy i ruce slábnou,v krku mi mandle sládnou,
už vím kam jít a to teď hned.

Já zase velkou žízeň mám.

RF: Že jsem blázen přiznávám,
to že tu takhle piju sám,
a že si holek nevšímám,
vem čert.

Solo kytara:

RF: Že jsem…

4. Střízlivej nejsem dávno,proklínám každý ráno,
a kašlu vám na celej svět.
Dokud se pivo točí,potom mi jenom stačí,
bejt zlitej jako kapradí.

Já zase velkou žízeň mám.

RF: Že jsem…

(Slepička / Krajánek)

1. Tmavou nocí snad ďábel kráčí,
ke hřbitovu jeho kroky jdou,
duši černou krví nepromáčí,
jeho život je jen špatnou hrou.

2. Svědomí to už dávno ztratil,
tělo ovlád mu satan sám,
mozek jeho strach nezachvátil,
podleh morbidním myšlenkám.

RF: Rakev pomalu otvírá,
dívka tak mladá leží v ní,
naděje jak plamen skomírá,
stane se první obětí.
…NEKROFIL…

3. Potem zalitá tvář je bledá,
myslí si, že právě teď ji má rád,
věčnýho pokoje nikdy jí nedá,
když byla živá tak nechtěl ji znát.

4. Vůbec mu nevadí ztuhlost těla,
za svitu měsíce bude ji mít,
pro chtíč jeho tohle je lahůdka skvělá,
musí si pospíšit než začne mu hnít.

RF: Rakev pomalu otvírá,
dívka tak mladá leží v ní,
naděje jak plamen skomírá,
stala se první obětí.
…NEKROFIL…

(Slepička / Krajánek)

1. Já nikdy velký problémy neměl,
do chvíle než jsem s tebou vyšel ven.
Zaplatit pokutu já fízlovi nechtěl,
to že jsi děvka jo to jsem nevěděl.

2. Už hodně dlouho špatnou náladu mám,
z toho že s tebou musím být,
jak jsem se moh teď bez tebe mít.

3. Tady má každá děvka pasáka v zádech,
polda si myslí, že jsem to právě já.
I když moje kůže nemá barevnej nádech,
vytáhne flusbrok a pak povídá.

4. Už hodně dlouho špatnou náladu mám,
z toho že tady musím stát,
ta tvoje holka měla by mi dát.

RF: Najednou pro mě nejsi víc než tmou,
co ztrácí se když den začíná.
Pokaždý hraješ tu svou hru falešnou,
a tváříš se že jsi nevinná.

5. Kolik takhle končí asi pochybnejch lásek,
přistoupíš k němu a už ho v ruce máš.
Zkušeným pohybem mu povolíš pásek,
zadarmo mu to asi uděláš.

6. Už hodně dlouho špatnou náladu mám,
z toho jak moh jsem takhle žít,
o lásce čistý nechám si jen snít.

RF: Najednou….

Solo kytara:
X: Doma se míhaj hosti,mám z toho po radosti,
každýmu vesele dáváš.
Kalhoty rozepínáš,hlavu do klína schováš,
teď tady kabelkou máváš.

RF: Najednou…

(Slepička / Krajánek)

1. Duše tvá je nespoutaná,
vydej se na cestu nekonečnou.
Vzpomínkou jedinou zakonči snění,
pod maskou nevinnou, tvář má nebezpečnou.

2. Podrazy nálady na tebe hrála,
v jejích snech milostnejch si nebyl ty sám.
Každýmu co potká ráda by dala,
tak hochu zavírej tenhleten krám.

RF: Hadí kůži svlíkala, když přišla k tobě spát.
Na oko jen toužila svou lásku tobě dát.
Zadarmo s nikým nespala a začala hodně pít,
tvoje city zničila, tak nechal si ji být.

Solo kytara:

RF: Hadí…

(Slepička / Krajánek)

1. Z kolika slov naši lásku složit mám,
po kouskách ji sbírám a do vět poskládám.
Jsi jako vítr co mě vlasy rozevlál,
jsi jako studna, z které napít bych se bál.

RF: Lásko, když jsem s tebou, nemám na vybranou,
proč se musím o tvou lásku bát.
Pokaždý to skončí , další deskou nedohranou,
zase tady sám budu stát.

2. Tak jako slunce, já vyšel tolikrát,
a tebe viděl v tom slunci lásko stát.
Tvůj úsměv září jako krásný drahokam,
a ve tvých očích já ztratil bych se sám.

RF: Lásko,…

Solo kytara:
Tak jako hvězdy ty skrýváš svoji tvář,
když ráno přijde, slzy schováš pod polštář.
Často se vracím a smutek v srdci mám,
a roky běží a já vzpomínám.

RF: Lásko,…

(Slepička / Krajánek)

1. Poslední soud tě čeká,
za chvíli věčným spánkem budeš spát,
smrt se pomalu blíží,
mrazivý pot tě v tváři bude hřát.

2. Vzpomínky se ztrácí,
chceš vědět kolik času ještě máš,
stačila jen chvíle,
na cestu nekonečnou se dáš.

RF: Tisíce hlasů volá tak pojď sem,
za velkou řeku,
kde smrt se stává životem.
Pomalu vcházíš do chladné vody zemřelých,
tvá duše se vznáší,
a všechen křik najednou ztich.

3. Vidíš jak ďábel,
zkouší o tvou duši karty hrát,
divně se šklebí,
a ty se začínáš ho bát.

4. Jediný přání máš,
vrátit se zas rychle zpět,
na bílej pokoj,
zapomenout na ten svět.

RF: Tisíce…

5. Anděl tvůj strážnej,
podává ti teď ruku svou,
jdeš pomalu za ním,
najednou vidíš sebe pod sebou.

6. Tvá duše se vrací,
ty máš už zase v těle cit,
bolest se ztrácí,
začínáš zase žít.

RF: Tisíce…

(Kotlár/Kotlár)

1. Zabili jsme lásku,jak se to mohlo stát,
já miloval jsem tebe a měl tě k smrti rád.

2. Zabili jsme lásku,vím už je to tak,
snad spadla jen do trávy,jako mrtvý pták.

3. Zabili jsme lásku,pomoc může snad,
jen malá dobrá víla,nebo velký mág.

RF: Lásko,ač věčná zdáš se být,
tvoje doteky a teplo můžou jednou odejít.
Lásko,já chci tě napořád,
proto neodcházej ještě,vždyť já tě mám rád.

4. Zabili jsme lásku,vím už je to tak,
vinu máme oba,nebo jeden z nás.

5. Zabili jsme lásku,to znamená krach,
ani jsme nechtěli,a dítě přines čáp.

6. Zabili jsme lásku,ale proč žít jen tak,
máme přece dítě,tak potáhnem to dál.

RF: Lásko,…

RF: Lásko,…

Solo kytara:

RF: Lásko,…

(Slepička)